Internet

Zcela náhodou jsem dnes při pročítání aktuálního Burning Edge narazil na způsob jak konfigurovat chování Firefoxu pokud do adresního řádku zadáte výraz který se netváří jako URL (a ani nezačíná zkratkou oblíbené položky).

Standartně se ve verzi 1.5 ve většině lokalizací používá googlovská funkce “I’m Feeling Lucky” (Zkusím štěstí), která Vás přesměruje na první nalezený odkaz. Někdy od roku 2004 však Google nabízí i funkci “Browse By Name” (procházet podle jména) známou z Google Toolbar pro IE. Ta vás přesměruje pouze v případě, že si je google stoprocentně jistý výsledkem, jinak se vám zobrazí klasické výsledky hledání.

Změnou parametru v about:config se dá ovlivnit použitý vyhledávač a jeho nastavení, více se dozvíte ve dva roky starém spotu na blogu Jesse Rudermana.

Škoda že jsem to objevil až teď – v hlavní vývojové větvi už existuje oprava která používá BBN standartně a je zřejmé že bude integrovaná i do FF2.

Vím že bych neměl, vím že toho budu nakonec litovat, ale… začal jsem hrát další onlineovku v prohlížeči. Jako by mi nestačila má zkušenost s Red Dragonem, začal jsem teď (během zkouškového…) s novou hrou, Travian.

Oproti RD2 (alespoň v té podobě, v jaké jsem ho hrával někdy před dvěma či třemi lety) se liší hlavně tím, že vše probíhá v reálném čase, 24 hodin denně. Na jednu stranu je to pěkné, člověk nemusí čekat na přepočet, na druhou stranu to silně zvýhodnuje hráče kteří mají možnost být 24 hodin denně na netu (jsou i lidé, co mají jeden účet společný, jeden v austrálii, druhý v evropě...).

Dalším zajímavým rozdílem je mapa světa – každá vesnice má svojí pozici a veškeré útoky i obchodování zahrnují vzdálenost a rychlost jednotek.

Zatím jsem ještě v ochranné lhůtě, kdy se v podstatě nedá dělat nic jiného než vylepšovat políčka se zdroji (dřevo, jíl, železo a zrní), skutečná zábava snad začne za několik dnů až mi skončí “protektorát” a budu moct vyrážet na lup do okolních vesnic. Nebo oni do mé...

Travian (podobně jako kdysi RedDragon, myslím že dnes už to funguje trochu jinak) trpí v začátcích problémy s determinismem – ceny a čas jednotlivých vylepšení jsou předem známy, existuje tedy optimální postup výstavby. Výpočet je sice zdlouhavý (v podstatě jde o problém batohu), ale dík různým omezením v podobě omezených zdrojů by to během několika dnů mělo jít hrubou silou zjistit. No, uvidíme jestli mi to za to bude stát.

Jenom krátce, vyšla nová verze Flashgotu (ten update notifier je fakt dobrá věc)

• v 0.5.9.995
  • + Metalink support (for GetRight >= 5.2d), thanks to Ant Bryan and Darius Liktorius
  • + Optional HTTP Basic/Digest authentication support (Options|Privacy|HTTP Authentication, default off)
  • + GigaGet support
  • + Always prompt for directory on multiple downloads with non-gui external download managers (e.g. cURL); it can be changed toggling the flashgot.multiQuiet preference in about:config
  • x Fixed Alt+Shift+Click regression
  • x Fixed post data always sent (even if empty) to custom download managers
• v 0.5.9.994
  • + Support for Speed Download versions > 3.019
  • x Patch for the AdBlock FilterUpdate.G “pseudo-leak”

Je zvláštní že zrovna tohle rozšíření téměř nepoužívám. Ještě v IE jsem si bez integrace externího download manažera nedovedl představit život (už léta používám GetRight), zdá se ale že “manažer” stahování ve Firefoxu (i když je jenom o něco málo lepší než ten IEčkovský) plně mým potřebám postačuje.

Nejspíš to souvisí se změnou zvyklostí při brouzdání. Před pár lety jsem většinou prolézal různé pochybné stránky, a vyhledával galerie fotek a videí... Což znamenalo spoustu větších či menších souborů z různých stránek, s nicneříkajícím názvem (většinou pouze nějaké číslo). Navíc jsem byl připojený přes modem (a i když telefonní účty překračovaly tisíc korun měsíčně, moc času jsem na netu nemohl trávit), takže bylo naprosto nezbytné aby download manažer dokázal automaticky při příštím spuštění obnovit stahování.

Dnes mnohonásobně víc používám BitTorrent, a na jednodušší věci úplně stačí prohlížeč. Ono taky, co má pořád člověk stahovat, že.

Původně jsem vlastně chtěl psát o cílově orientovaných organizacích (jako protikladu k organizacím orientovaným na zisk), ale během toho co jsem si četl jeden ze souvisejících článků jsem opět narazil na téma správných cool uri.

O co jde? Mnoho internetových stránek si z URL bere pouze jako relevantní informaci pouze ID. Vše ostatní je pouze jakási omáčka sloužící pro SEO případně komfort uživatele. Typickým příkladem je třeba server novinky.cz – http://www.novinky.cz/internet/81747-sem-muzete-napsat-cokoliv.html

Již zmiňovaný článek o “purpose driven software development” obsahuje navíc ještě datum – které se ovšem taktéž nekontroluje (pokud zadáte do prohlížeče adresu http://standblog.org/blog/9999/99/99/93114730, zobrazí se vám stejný článek).

Na svém oblíbeném diskusním serveru Hofyland jsem se v klubu o vyhledávačích a SEO technikách zamýšlel nad oprávněností, resp. funkčností takového přístupu. Většina systémů totiž pokud uvedete ID tak už nekontroluje název. Proč taky? A nebo obráceně, když už musím kontrolovat název, tak je uvádění ID téměř zbytečné, v podstatě slouží pouze pro urychlení přístupu do db. Šlo by sice nejdřív vrátit z DB dané ID, a potom zpětně zkontrolovat jestli odpovídá název… ale ještě jsem to nikde neviděl.

Na jednu stranu mi to přijde z principu špatné, a zneužitelné, na druhou stranu, z pohledu uživatele je to o něco robustnější přístup (nic se neděje pokud je v url překlep, případně si spletete datum, dokud přepíšete ID správně).

Co mě ale překvapilo, byla následující reakce (budu citovat Murphyho, doufám že mi to odpustí):

Proč vůbec je datum příspěvku v jeho URL, nad tím ses nepozastavil? To je základní ukázka chybné konstrukce URL jako identifikátoru záznamu!!!

Dále pouze shrnu: Datum v permalinku není součástí přirozeného identifikátoru příspěvku – pro jednoznačné určení příspěvku je redundantní informací, podobně jako ID, nijak s příspěvkem samotným nesouvisí (snad s výjimkou chronologického archivu).

Murpyho si vážím, ale já, jako prostý uživatel mám rád když je v url nějaké datum, obzvlášť když jde o něco tak pomíjivého jako je blog (to samé se týká i stránek se zprávami). Přijde mi to jako zvýšený uživatelský komfort při vyhledávání – hned vidím jestli je příspěvek aktuální. Ne vždy, pravda – mnoho blogů skutečně obsahuje určité konkrétní sdělení či myšlenku, hodně často se jedná o různé technické blogy. Autor, místo aby svůj výtvor dal do nějaké sekce článků, tak to prostě napíše jako záznam ve svém blogu. Ale to je podle mého spíš použití blogu k něčemu, k čemu vlastně není určen (náhrada CMS). Pro mě je prostě datum napsání příspěvku (nebo jak se zřejmě říká, “spotu”) stejně důležité jako jeho obsah. No jen si zkuste na googlu najít [new version] v url a pochopíte co tím myslím – url článků které neobsahují datum nejsou z poloviny tak užitečné.

Podle mého prostě datum do permalinku blogu patří. Do permalinku serverů s novinkami nebo zprávami taktéž. Pro všechno ostatní – spíše ne, ale záleží na konkrétní situaci. Pravidla jsou tu proto, aby člověk přemýšlel než je poruší. Ať mi Murphy klidně nadává do solipsistů, tenhle blog v permalincích prostě datum obsahovat bude, protože “mně to takhle vyhovuje” ;-)

A co na to Riddick? Měl jsem čas hrát akorát 40 minut. Vypadá to velice slibně.

Vzhledem ke své nespokojenosti s bookmarky jsem se rozhodl založit blog. Chvilku mi trvalo než jsem si něco vybral, ale na stránce Open source CMS je naštěstí možnost si všechno hezky vyzkoušet.

Serendipity jsem si nakonec vybral z jednoho prostého důvodu – v defaultní instalaci se mi podařilo ho přizpůsobit k obrazu svému pouze pomocí administrátorského rozhraní, bez editace jakýchkoliv šablon :-D Jediné co mi bylo trochu líto, že v příspěvcích nepodporovalo nějaké “chytré” formátování (jako na různých wiki). Docela se mi totiž zalíbil Textile použítý v systému Textpattern...

Po instalaci S9Y jsem byl ale hodně překvapený – má poměrně vychytaný systém pluginů, dokonce tak vychytaný že si je dokáže sám stáhnout a nainstalovat. Což o to, v normálních aplikacích je to už skoro standart, ale ve webové aplikaci? Když to srovnám s tím kolik práce jsem měl s instalací různých rozšíření pro wikku...

No a když jsem zjistil že si jako plugin můžu nainstalovat i textile formatování (a ani nemusím nic stahovat a pak ještě nahrávat), tak jsem měl opravdu velkou radost.

Která měla být v zápětí zakalena, protože nefungovalo správně generování odkazů z titulků článku (vypadávaly znaky s diakritikou). Takže jsem následujících několik hodin strávil opravou tohohle bugu... Ono vůbec česká lokalizace je trochu zastaralá, administrátorské rozhraní je lehce dvojjazyčné... a do toho ještě problémy s chybějící českou unicode locale ‘cs_CZ.UTF-8’ (ale to snad opraví na hostingu).

V posledních dnech se mi stávalo, že jsem na netu objevil něco zajímavého, několik hodin jsem se tím zabýval, a nakonec s těžkým srdcem stránky pozavíral a možná něco z toho uložil do “oblíbených” (případně uložil komplet celé okno prohlížeče do SessionSaveru, s tím, že se k tomu možná někdy vrátím).

Ale popravdě – nepamatuju si že bych se kdy ke svým bookmarkům vracel. Možná je to tím že nerad používám sidebar (a tak svoje “oblíbené” stránky mám schované kdesi v menu). Nebo je to taky tím, že od určitého množství bookmarků se stává systém řazení do složek nepřehledným (i když pořád je to lepší než mít jeden velký seznam). A navíc – udržovat několik seznamů oblíbených stránek (doma, ve škole…) je trochu nešikovné (obzvlášť když na některých školních počítačích ani není žádný pořádný browser, a když si ho doinstaluju, tak si nepamatuje moje nastavení).

Rozhodujícím se stal článek 101 fabulous freebies na stránkách pcworld.com kde jsem našel toto:

Del.icio.us Forget browser bookmarks – Del.icio.us can keep track of your favorite sites much more easily, and from any PC online. When you post an item to Del.icio.us, you add keywords; afterward, you can search for items that you or other users have tagged with these words, making this site a handy search tool, too.

a kousek pod tím toto:

Furl Like Del.icio.us, Furl lets you save your favorite Web pages in an online account that you can access from any computer. However, Furl lets you save the entire page—so even if the site becomes inaccessible later, you still have a copy.

O del.icio.us už jsem několikrát zavadil (na addons.mozilla.org to byl dlouhou dobu “featured plugin” na prvni strance), ale spíš mě to otravovalo. Webové služby nemám moc rád (třeba takové webové RSS čtečky… brr) ale proč to nevyzkoušet. Ten furl vypadal taky zajímavě (v podstatě to samé, a navíc ještě ukládání aktuální verze stránky k nim na server).

Trochu jsem zagooglil abych našel nějaké srovnání. Výsledkem byl popis spolupráce delicious a furl a poměrně obsáhlé srovnání služeb pro social bookmarking.

Zaregistroval jsem si nakonec del.icio.us, furl a spurl (ten umožňuje šikovnou integraci s delicious) – a tak nějak pořád nechápu co na tom ty lidi vidí. Stejně tak jako jsem nepoužíval oblíbené “bookmarky” v browseru, nebudu asi používat ani tyhle “cool” a “in” webové služby (které navíc mají “přidanou” hodnotu ve formě pomalého načítání dat z webu).

Uvidíme jestli na tom něco změní systém Places v chystaném Firefoxu 2, budu někdy muset vyzkoušet tu alfu.